Koncert 23. 5. 2024 - Premiéra skladby Agitato per Corde K. Horké
Katka Horká ještě nedosáhla třicítky a už má na kontě na 150 kompozic od komorních po symfonické, které interpretují přední domácí i zahraniční ansámbly. To už chce velký talent, pracovitou múzu… a začít brzy. První kus Katka napsala už v šesti letech.
Koncert 11. 5. 2023 - Premiéra skladby Pražské přízraky Jiřího Gemrota
Jiří Gemrot pochází z hudební rodiny. Od sedmi let se věnoval hře na klavír. Na konzervatoř nastoupil v roce 1972 do klavírní třídy Emy Doležalové, studium kompozice zahájil ve stejném roce u Jana Zdeňka Bartoše.
V letech 1976–1981 byl zapsaný na hudební fakultě AMU, kde byl žákem Jiřího Pauera. Jako klavírista působil krátce v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Roku 1982 nastoupil jako hudební režisér do Československého rozhlasu v Praze.
Po odmítnutí členství v komunistické straně odešel do vydavatelství Panton, kde působil jako redaktor v oblasti zvukových nosičů. Jako hudební režisér se účastní nahrávání mnoha CD tuzemských i zahraničních společností. Na konzervatoři v Praze vyučuje skladbu a instrumentaci. Gemrotovy skladby byly oceněny v několika domácích soutěžích, jsou uváděny nejen v ČR, ale i v zahraničí a zámoří (USA, Japonsko). Řada z nich je natočena na kompaktních discích.
Stylově vychází z neoklasicismu, jeho skladatelskými vzory byli S. Prokofjev, B. Britten nebo B. Martinů. V harmonii využívá neotřelých, ale v podstatě tonálně zakotvených postupů. Zatím v jeho tvorbě převažují komorní skladby, jejichž vznik byl vyvolán objednávkou konkrétních interpretů, např. Letní studie pro Pražské saxofonové kvarteto (1986) nebo Bukolika pro Stamicovo kvarteto (1987).
Na svém kontě má i několik skladeb orchestrálních a vokálních, např. Koncert pro klavír a orchestr (1981), Concertino pro orchestr (1997), Bachmannlieder pro soprán a orchestr (1984) ad.
Aktivně je činný ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, v roce 1990 se stal vedoucím hudebních režisérů v Českém rozhlase. Pro rozhlas komponuje i hudbu k rozhlasovým hrám a pohádkám.
Pražské přízraky - skladba zkomponovaná pro Duo Beautiful Strings
Ohně na Petříně
Zeptejte se kohokoliv, kde je nejkrásnější místo v Praze a je velká šance, že jeho odpověď bude znít Petřín. Tato bujná zahrada a veřejný park je místem k procházkám s vaší drahou polovičkou během slunečných dnů nebo o romantických večerech při svitu měsíce. Ale měli byste být ve střehu, pokud se chcete po Petříně potulovat v noci. Na Petříně byl kdysi pohanský lesík obklopený vysokými lipami. Uprostřed hájku stál obětní oltář, kde pohanští kněží pálili k velkému potěšení pohanských bohů mladé krásné panny. Během vlády knížete Boleslava bylo s místními pohany zacházeno radikálně – jejich obětní hájek byl zničen a poblíž byl postaven kostel zasvěcený svatému Vavřinci. Pohanská víra se však nehodlala jen tak vzdát a velmi často se magičtí bohové zjevovali na Petříně v podobě tajemných a nahodilých, avšak kontrolovaných ohňů, ve kterých svědci spatřovali vystrašené šklebící se tváře pohanů, se kterými se vypořádával kníže Boleslav. Tyto ohně se dodnes objevují v nočních hodinách v nepravidelných intervalech a trvají asi 20 minut. Říká se, že pokud u ohně chvilku vytrváte a trápí vás revmatismus, obtíže zmizí.
Petřín, Praha 1. Ohně, které se zjevují na Petříně, nejsou nebezpečné, když se budete držet zpátky.
Vodník Karbourek
Vodník Karbourek je přátelský duch, který by se dal nejlépe popsat jako laskavá, mírumilovná a dobrosrdečná postava místního folklóru. Žije v potoce Čertovka a příležitostně jej můžete vidět, když z potoka vyleze a žebrá od kolemjdoucích, aby mu přinesli džbánek piva z některé z místních hospod. Dříve chodíval do hospod se zdejšími štamgasty. Hospodští mu vždy přinesli kbelík s vodou, do kterého si mohl ponořit nohy, aby se cítil jako doma. Později za nových časů mu hospodští kbelík už nenabízeli a vodník to vnímal jako velkou nezdvořilost. Začal nenávidět všechno nové a zůstával pod vodou obklopený starožitnostmi. Rozhodl se setrvat v potoce se svým majetkem (říkalo se, že jeho součástí je i obraz císaře) a jen čas od času, když má chuť na pivo, se vynoří na povrch. Ti, kteří mu pomohou uhasit žízeň, budou odměněni štikou nebo úhořem.
Potok Čertovka, Praha 1, ostrov Kampa. Straší příležitostně, když má žízeň.
Žebrající kostlivec
Dejte si pozor na vysokého žebrajícího kostlivce! Jedním z nejvyšších a nejpřátelštějších duchů v Praze je enormně vysoký kostlivec, který straší po setmění v okolí Karolina. Není nebezpečný a nezajímají ho střízliví lidé, jen ti, kteří se posilnili alkoholem – od těch žebrá peníze. Jeho smutný příběh je ve zkratce následující: Za starých časů se Karolinum využívalo jako lékařská fakulta, na které pracoval velmi vysoký a elegantní mladý muž jménem Vincenc. Jeden stařičký profesor anatomie byl fascinován jeho tělem a řekl mu, že by představoval nádherný přírůstek do jeho sbírky koster. Protože byl chudý, mladý muž navrhl profesorovi, aby si jeho kostru koupil. Doktor bez výhrad souhlasil a slušně mu zaplatil. Mladý muž však použil peníze k hazardu a na pití a nakonec zemřel při rvačce s opilci v jednom z barů. Dnes chodí kostlivec v ulicích poblíž Karolina a žebrá o peníze od opilců, aby si mohl od profesora koupit ztracenou svobodu.
Ovocný trh. 3 Praha 1. Žebrající kostlivec straší v oblasti po setmění.
Ohnivý krocan
Pokud se ocitnete uprostřed magické noci poblíž mlýna na romantické Kampě, možná, že zahlédnete ohnivého krocana. Ohnivý krocan je zajímavý duch, který se zjevuje jen jednou ročně o Velkém pátku. Dávejte si pozor, protože ohnivý krocan je opravdu ohnivý a horký na dotek! Pověst se má takto: Mlynář byl člověk, který si rád dopřával dobrého jídla a obzvlášť rád měl pečeného krocana. Krůtí maso bylo jeho oblíbené a o každém svátku si pochutnával na velikém krocanovi. Při jedné takové příležitosti se rozhodl vykrmit tři krocany, aby si mohl Velikonoce opravdu užít. Jakožto věřící se chystal mlynář o Velkém pátku postít, aby si mohl velikonočního krocana řádně vychutnat. Uprostřed půstu ho přepadl tak velký hlad, že spořádal celého pečeného krocana v ten samý okamžik, kdy byl Ježíš uložen do hrobu. Když krocana zhltnul, udělalo se mu špatně, postihl ho žlučníkový záchvat a okamžitě zemřel. Od smrti nenasytného mlynáře se ohnivý krocan zjevuje každý rok na Velký pátek, usazený na mlynářovi a hlasitě hudruje a provokuje lidi, aby se přiblížili. Myslete na to, že ohnivého krocana nelze zabít ani vyhnat z Kampy a pro případ, že byste tohoto zlého ptáka potkali, dbejte na to, abyste měli žáruvzdorný oděv.
Ostrov Kampa, Praha 1. Ohnivý krocan straší jen na Velký pátek.
Koncert 21. 6. 2023 - Premiéry skladeb Simonne Draper
Mgr. Simonne Draper studovala kytaru na Konzervatoři Jaroslava Ježka ve třídě prof. Milana Tesaře a patří
mezi hudebníky, kteří se kromě interpretační činnosti věnují i komponování pro svůj hudební nástroj.
Prvním dílem, které vydalo tiskem Editio Barenreiter v roce 2001, je soubor čtyř kompozic s názvem Skladby pro kytaru.
Některé ze těchto skladeb uspěly v elitních mezinárodních skladatelských soutěžích, jako např. The United Kingdom Songwriting Contest (Dolorosa, finále 2014) The American Songwriting Awards (nominace na vítěze 2015 s 2016) a skladba Finesa, nahrána jako duet s Patrikem Henelem, vyhrála mezinárodní soutěž konanou v USA – The Hollywood Songwriting Contest ( 2016).
Od roku 2016 je členkou Společnosti českých skladatelů při Asociaci hudebních umělců a vědců v Praze.
Koncert 10. 5. 2022 - Premiéra skladby Davida Lukáše Pražská nostalgie
DAVID LUKÁŠ
Pochází z Vysokého Mýta z hudební rodiny. Jeho matka byla zpěvačka a ředitelka ZUŠ, kde v dětství začal studovat hru na housle a kde dostal i první základy skladby a hudební teorie. Ve svých 17 letech tam provedl s tamním žákovským orchestrem svou první orchestrální skladbu „Romanci pro smyčce“.
Po absolvování ZUŠ se rozhodl studovat dirigování na konzervatoři v Pardubicích a posléze v Praze u prof. Hynka Farkače, kam po prvním ročníku přestoupil. V roce 2005 u něj úspěšně absolvoval. Během studií se setkal ještě s prof. Miriam Němcovou a Miroslavem Košlerem. Po absolutoriu se dále soukromě zdokonaloval u prof. Farkače.
Souběžně se studiem dirigování studoval i skladbu. Té se však věnoval soukromě. Svou techniku konzultoval s prof. Otomarem Kvěchem, Radkem Rejskem a PaedDr. Zdeňkem Bergerem. Později skladatelské řemeslo konzultoval se Sylvií Bodorovou. Techniku skladby také čerpal nesčetným studiem partitur všech období.
Za dob studií spolupracoval David Lukáš převážně s polo-profesionálními tělesy nebo žákovskými orchestry. Ve Vysokém Mýtě založil a po tři roky vedl komorní orchestr, s kterým uvedl řadu koncertů a premiéroval s ním i své ranné skladby. Dirigoval Litomyšlský symfonický orchestr, studentský orchestr na mezinárodním hudebním táboře v Horním Jelení a v Praze pak Symfonetický orchestr Jaromíra Vogela. V období svých studií v Pardubicích spolupracoval s Pardubickým dětským sborem. V letech 2006-2008 působil jako pedagog hudební teorie na ZUŠ Praha 10, kde spolupracoval i s tamním žákovským orchestrem. Od roku 2011 působí na ZUŠ Vysoké Mýto jako učitel hry na klavír, hudební teorie a dirigent školního symfonického orchestru.
V roce 2009 se stal šéfdirigentem Bohemian Symphony Orchestra Prague, se kterým absolvoval řadu úspěšných koncertů.
Na podzim roku 2008 provedl v Praze úspěšný koncert s Talichovým komorním orchestrem na festivalu „Dny soudobé hudby 2008“. V září 2009 debutoval s Bohemian Symphony Orchestra Prague ve Vysokém Mýtě s Mozartovým klavírním koncertem A-dur a Reqiem. V srpnu 2009 natočil s Bohemian Symphony Orchestra Prague hudbu Filipa Jelínka k úspěšnému českému filmu „3 sezóny v pekle“. V listopadu 2012 úspěšně provedl s BSOP závěrečný orchestrální koncert v rámci festivalu „Dny soudobé hudby 2012“. Od září 2011 se stal šéfdirigentem Litomyšlského symfonického orchestru, s kterým již podnikl řadu úspěšných koncertů.
První skladatelské úspěchy zaznamenal již na ZUŠ ve Vysokém Mýtě. Při působením na hudebním táboře v Horním Jelení se seznámil s americkým skladatelem a vydavatelem Joelem Blahnikem, který mu v roce 2001 publikoval v Aliance publications Inc. pět skladeb pro smyčcový orchestr. V roce 2002 provedl pod jeho řízením Litomyšlský symfonický orchestr svou Rapsodii pro symfonický orchestr. Během svého turné po USA provedl dětský sbor „Rubínek“ Davidovu „Missu brevis“. O Vánocích 2009 se uskutečnila premiéra jeho vánoční kantáty „Andělské proroctví“ na koncertech ve Vysokém Mýtě a v Praze. Týž rok zazněl i jeho melodram „Noční tma“ na Festivalu koncertního melodramu Zdenka Fibicha.
Partitura jeho 1. symfonie „Des Cauchemars et des Reves“ získala v roce 2010 3. cenu na Mezinárodní skladatelské soutěži Gustava Mahlera ve Vídni. Následně pak byla premiérována ORF Symphony Orchestra na koncertě v rakouském Grazu v říjnu 2011. Skladba se stala publikací nakladatelství Musikverlag Doblinger. V prosinci 2012 zazněla v premiéře symfonická báseň „The dreaming of stone Amore with broken wings“. Provedla ji Severočeská filharmonie v Teplicích v rámci abonentních koncertů, pod vedením dirigenta Charlese Oliviery Munroe. V listopadu 2014 získal na skladatelské soutěži České Filharmonie cenu šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, a to za svou skladbu pro symfonický orchestr „Zrození světla.“
Pro houslovou soutěž Pražského jara 2016 zkomponoval povinnou skladbu „Balada o Nackenovi a houslistovi“. Jeho cyklus „Mateřídouška“ pro housle a klavír úspěšně premiérovali Josef Špaček s Miroslavem Sekerou. Skladba byla natočena Českým rozhlasem v rámci koncertu během festivalu „Třeboňská nokturna“ a byla vydána nakladatelstvím Českého rozhlasu. V červnu 2016 proběhla úspěšná premiéra Davidovi „Stabat Mater“ pro soprán, dětský sbor a orchestr.
V roce 2020 dokončil koncert pro harfu a orchestr „Píseň letokruhů“, který je přímo zkomponován pro harfistku Janu Bouškovou, a písňový cyklus pro tenor a orchestr „Anxiety songs about love“. Jeho tvorba též zahrnuje komorní skladby pro různé nástrojové obsazení.
Pražská nostalgie
Slovo autora
Skladba Pražská nostalgie vznikla na objednávku Dua Beautifull Strings. Již při objednání skladby jsem byl požádán, aby skladba byla tématicky spojená s Prahou.
Jakožto bývalý „pražák“, který strávil krásných skoro 13 let studií a pak i života v tomto městě, jsem se rozhodl inspirovat se svými nádhernými vzpomínkami na život v Praze a láskou k tomuto městu. Při přemítání vzpomínek a zážitků jsem se rozhodl hudebně ztvárnit několik podmětů rozdělených do tří oblastí mého života v Praze. Vznikl tak třívětý cyklus s názvem „Pražská nostalgie“, kde každá část vyjadřuje vzpomínky na nejkrásnější prožité chvíle v mém milovaném městě.
V první části „Magie Starého města“ jsem se inspiroval svými nočními procházkami Starým městem a jeho okolím. Kouzlo nádherných historických domů, zdí, zídek, úzkých uliček a různých zákoutí, které většinou v pozdních nočních hodinách byly tiché, bez turistů, ruchu a osvícené jen pouličním osvětlením. Zde na mne vždy působila pozitivní energie a jistá „magie“, jenž mne stále přitahovala a vždy mne dokázala přimět se znovu a znovu na tyto místa vrátit.
Při různých toulkách Prahou člověk narazí i na krásná skrytá místa, někdy nádherně upravená, jindy divoce zpustlá, ale se svým určitým kouzlem. Nebylo vyjímkou nacházet na těchto místech zamilované, kteří se zde se svou láskou snažili schovat před ruchem velkoměsta. A ani já jsem nebyl vyjjímkou. Ve vzpomínkách na pražskou část mého života nechybí i krásný čas milostných schůzek, randění či procházek s milovaným člověkem. Toto vše jsem ukryl do druhé části cyklu „Romance skrytých zákoutí“.
Poslední třetí věta „Divoké noci na Žižkově“ by pro každého Pražana už jen podle názvu nemusela být více popisována. K životu v pulzující metropoli patří i noční společenský život. Kde jinde tenkrát to mohlo být hezčí než právě na Žižkově…
Záznam z koncertu 10. 5. 2022 - live
Koncert 13. 6. 2022 Premiéra skladby Lukáše Sommera Stínadla
Lukáš Sommer je přední osobnost mladé skladatelské generace. Jeho tvůrčí záběr zahrnuje jak hudbu klasickou, tak častou aranžérskou činnost a v neposlední řadě je autorem unikátního kytarového recitálu. Jako kytarista pravidelně koncertuje u České republice i v zahraničí. Od roku 1998 studoval na Konzervatoři České Budějovice kytaru ve třídě prof. Vilmy Manové a kompozici ve třídě prof. Jiřího Churáčka. V roce 2003 studoval jeden rok ve třídě prof. Věroslava Neumanna na Pražské konzervatoři. V roce 2009 zakončil studium skladby na Akademii múzických umění v kompoziční třídě prof. Ivana Kurze. [1]
Je autorem hudby orchestrální, komorní, vokální a instruktivní. Vedle pravidelných uvedení na domácí scéně zazněla jeho hudba v Tokiu, Amsterdamu, Paříži, Vídni, Torontu, Soulu, Bratislavě, Selbu či Bremerhavenu. Jeho partitury pravidelně vycházejí v nakladatelstvích Kopp edition, Talacko edition a Nakladatelství ČRo. Sommer je též vyhledávaným aranžérem populární a filmové hudby, pracuje pro české i světové prestižní agentury.[zdroj?]
Spolupracoval se skladatelem a producentem Ondřejem Soukupem, skupinou Nezmaři, Annou K, Karlem Maříkem. V roce 2012 založil aranžérskou divizi Tone.Point, se kterou realizoval některé mezinárodní projekty pro indický, americký a čínský trh. V roce 2011 napsal na objednávku festivalu Pražské Jaro flétnový koncert Dopis otci, stal se tak nejmladším osloveným autorem festivalové historie. Jeho manželkou byla hudební skladatelka Marie Sommerová, se kterou má syna Matyáše a dceru Julii. [2]
Lukáš Sommer složil pro Duo Beautiful Strings cyklus tří tanců – Stínadla – Pražské tance pro housle a harfu. Vznikla ucelená třívětá kompozice kontrastních tanců. Autor zná možnosti obou nástrojů a zahrnuje do své kompozice i virtuózní prvky,